Drabble de Blanch - Jako jeho...

Pláču.
Ale proč.
Tečou mi slzy.
Nikdy dříve jsem tenhle intenzivní pocit nepoznal.
Mou pleť teď zdobí průhledné krůpěje, čiré perly… a jejich původ…si teď klidně slaví jinde. S tím individuem. Jak ho nenávidím. Blonďatá děvka! Sebrala mi ho. Jako vždy. Proč? Proč…proč jsi mi to udělal? Copak jsem pro tebe nic neznamenal?
Slaví jinde…on…
Slaví jinde… Jinde než já.

Harry Potter
To jméno. Slyšíte jak zní?
Má zvučnost, nebo nemá?
Zní. Zní krásně.
Je krásné. Jako on sám
Jako jeho oči…jako brčál v rybníku.
Jako jeho rty, lososovité barvy. Jejich dotek hladí a přislibuje něhu a zároveň i zkázu.
Jako jeho vlasy, jako peří černých vran, které svým perutím jen pohladí. Pohladí, ale nic víc. Černá vždy byla symbolem smrti… Možná i tohle je symbol smrti, smrti naší lásky. Nebo jen té mojí?
Jako jeho ruce. Silné a přesto něžné. Pohladí, když chtějí, ale ublíží, když musí.
Jako jeho duše. Duše, která vám řekne, jak moc o vás stojí a přitom se k ničemu nezaváže.
Jako jeho srdce. Srdce, které se vám poddá, ale také vám nedá ze sebe ani ždibec své podstaty. Možná tluče..ale tluče pro vás? Nebo pro někoho jiného?
Jako jeho síla. Porazil pána zla. Porazil nás všechny. Porazil mou hrdost, své předsudky, hranice nás všech. Porazil nás všechny…zlepšil náš svět.

A já…já pláču.
Protože on..si místo mě vybral jeho.
Jméno Blaise Zabini totiž nikdy neznělo tak vznešeně a tak zvučně jako jeho jméno..Draco Malfoy.
Zase vyhrál.
A mně zbyla jen tvář plná slz.
Pro tebe, Harry…